Překladatelská činnost v oboru chemie

  • 25.3.2020

Rozsáhlost a struktura chemického a farmaceutického oboru je vidět v náročnosti překladatelské činnosti a jejímu významu pro sdílení informací a vědění mezi jednotlivými zeměmi.

Postup při výrobě chemických látek z pohledu překladatele

Při přípravě chemických sloučenin, ať již anorganických nebo organických, se postupuje podle předem daných kroků, které na sebe přesně navazují. Není to jako doma při běžné přípravě jídla, kdy nezáleží na tom, v jakém pořadí dáme suroviny do hrnce. Jestli například při vaření bramborové polévky nejdříve mrkev a pak brambory, nebo naopak. V překladatelské činnosti je kladen důraz na systematičnost a zrcadlení logické posloupnosti, při zachování všech formalit i jazykového významu.

Překlady laboratorní techniky

Základní znalost laboratorního skla a dalšího zařízení je nedílnou součástí života chemických nebo farmaceutických pracovníků. Rozličně velké baňky, kádinky, zkumavky, pipety, Petriho misky, chladiče, nálevky, míchací tyčinky, kahany, vývěvy, odměrné válce, se kterými se dále pracuje při činnostech jako například filtrace, extrakce, destilace, pipetování, dávkování, vážení a vaření. To vše za přísných norem a opatření, s cílem udržet bezpečí při práci v laboratoři. Překlady této problematiky poté musí být velmi přesné, aby nedošlo k nežádoucímu zkreslení a tím pádem i k možné chybě. Překladatel proto musí mít vynikající znalosti těchto termínů, aby například nezaměnil zkumavku s pipetou.

Chemické názvosloví a jeho převod do cizího jazyka

Názvosloví chemických sloučenin a látek, které vstupují nebo vystupují do procesu přípravy chemických produktů, je další širokou oblastí v oboru překladatelství, kterou je potřeba mít precizně nastudovanou. Asi si každý dokáže uvědomit následky při záměně například hydroxidu za hydrolát. Netřeba zde blíže představovat typy a rozdělení chemických sloučenin.

Úskalí lokálních názvosloví při překladu

V českém jazyce je specifický systém názvosloví pro pojmenovávání oxidů od Vojtěcha Šafaříka, který pracuje s oxidy podle oxidačního čísla v rozsahu 1 – 8 a následně přiřazuje konkrétní koncovku:

– Ný

– Natý

– Itý

– Ičitý

– Ičný ečný

– Ový

– Istý

– Ičelý

V rámci tohoto systému existují samozřejmě i odchylky a nepravidelnosti, například u P2O5 se jedná o oxid fosforečný, nikoli chybně fosforičný. A další. Také H2O je v názvosloví voda. Toto vše je třeba mít na zřeteli a zohlednit přesně při jazykové konverzi, kde důslednost hraje klíčovou roli.

Share Button